Thursday, 4 August 2016

Jak neošukat mého manžela 101



Dobře si rozmyslete, co si přejete, ono se vám to totiž může nedej bože splnit. 

Měsíc zpátky jsem četla pohoršený příspěvek Martina Žufánka, jak porovnával články a v podstatě celou kopii svého produktu. Na jednu stranu, taky jsem byla pohoršená, jako by to okopíroval někdo ode mě. Na druhou stranu se ve mě ozvalo "Ty, ten Žufánek je tak dobrej! Že si lidi říkají, to je prostě tak dokonalý, že jdou morální hodnoty stranou, prostě ten obsah chci, hlava-nehlava. To je v podstatě určitá pocta, forma uznání."

Tak tady to máš, zabaleno do mašličky, i s přáníčkem... 

Přišel den, kdy si někdo usmyslel, že jsem tak úžasná, skvělá, kreativní, báječná a pokroková, že lepší věc už nelze vymyslet, nezůstává nic jiného, než to zkopírovat. Někdo si prostě řekl, že si na kopii mého Food Incubatoru udělá stejný. V Brně... 

Ok, dobře. Moje první reakce byla méně sofistikovaná a mírumilovná. Vezměte v potaz, že pracuji v kuchyni, a 100 % kuchařů mi potvrdí, že kuchaři mluví neuvěřitelně sprostě. Když se popálíte, neříkáte "Au, to bolí!" 
Taky se obhajuji tím, že jsem cizinka, a pobírám vše, co kolem sebe slyším. A ten národ teda mluví taky pěkně sprostě. Navíc, zase, čeština je pro mě cizí jazyk, hloubku emocí některých slov ne vždy vychytávám. Já si občas myslím, že jsem ještě celkem v pohodě, a přitom jsem už teda pěkně "vostrá". 
Moje první reakce byla tedy pěkně vyšperkovaná...

A kdyby jenom krádež nápadu. Bože, ok, to je nic. Stejně, to papírování, finance, investice, chyby, pokusy, úřady, roky práce, kontakty, milion rozhovorů, konzultace, naslouchání svému okolí, vytváření konceptu, kotě, máš to blbý... jestli se do toho pustíš dnes, a budeš makat a budeš ještě mít i to štěstí, tak za rok nebo dva budeš přesně tam, kde já dnes. Takže, Good Luck Honey!

Hele, nejsem naivní. Pouze vypadám mladě a nevinně, ale už nejsem. Vím, jak to chodí (u jiných). Vím, občas se stane. Člověk zakopne, spadne, jejda, ani se nenazdá, a už to tam je. Chápu. Ne nechápu, ale to by mě nevadilo. 

Ale taková slušná kurva by se aspoň tvářila, že nic neví. Nebo že jí někdo oklamal. Ona nevěděla. Netušila. Oh pardon, omyl. Jak s tím Žufánkem. Výmluva typu "texty dělal brigádník, my o tom vůbec nic nevíme". Víme, že to není pravda, ale aspoň slušnost něco nalhat a dělat neviňátko. 

Ale požádat (ne poprosit, požádat!) o kontakt, na koho se obrátit. a ještě se pochlubit, že to by byla pěkná protislužba za to, že mě někde doporučila... are you fuckin´ kidding?!

Hele, chceš ošukat mého manžela? 
Fajn, klidně. Jestli o to stojíš, nemám čas řešit "konkurenci", která navíc dobré jméno nemá a ještě jsem o ní od nikoho nic dobrého neslyšela. Reakce na toto nádherné jméno jsou mlčenlivé nebo špatné. V Brně... kde kámen šuká cihlu... really? (Prosím, povšimněte si, že v rámci vývoje své češtiny používám výrazy domorodců, jsem prostě dobrá!)
Ale laskavě, měj aspoň takovou pokoru, že se mě nezeptáš, jak ho sbalit, jak to má rád, a ještě se pochválit, proč si to zasloužíš. 

Brno je malý, tady se všichni znají. Možná už nejsem mladá, ale svoji naivitu si zanechávám. Věřím, že investovat svůj čas do lidí, snažit se jim pomoct, přistupovat k nim upřimně a korektně, se vyplatí. Věřím, že někdo, kdo se jen přiživuje a hodnoty nevytváří, úspěch mít nemůže. Dlouhodobě určitě ne. V oboru, který je v podstatě hrstka lidí, co se navzájem znají, už vůbec ne. Lidi ocení upřimnost, korektní přístup. Nechtějí spolupracovat s někým kdo své morální hodnoty zakopává v momentě, kdy se mu to hodí. 

Pusu pa zlato, hodně štěstí, upřimně a z celého srdíčka. Kontakty samozřejmě předám, protože si to zasloužíš ;)


Po doplnění, abyste četli mezi řádky:

Současně chystáme stěhování Food Incubatoru. Máme v tom kotel práce, peněz, energie, schvalování, úřadů, času. Náš koncept již funguje, roste, máme k tomu eshop, chystáme školení, právní servis, zázemí, poradenství, marketing, pomoc s vstupem na trh, brandingem, atd... Více o Incubatoru tady. Tato cesta nebyla jednoduchá, máme v tom dřinu, nápady, nadšení, spousta spolupráce a podpory. A přijde někdo, kdo si řekne, já udělám totéž. Fajn, tomu nezabráním. Ale napsat mi, ať jí předám kontakt na toho, kdo řeší dotace, a ještě to podtrhnout tím, že to měla být moje protislužba, je fakt přes čáru. 

No comments:

Post a Comment