Wednesday, 24 August 2016

O food festivalech a jiných pohádkách

Za sedmero horami, žila jedna statečná a pracovitá dívka, která se rozhodla, že bude péct poctivé a krásné dortíky. Nevěděla, jak na to, založila si facebook a fotila svoje krásné cukrovinky, a doufala, že si někdo všimne, jak je nadšená, šikovná a talentovaná. Jednoho dne dostala email s pozvánkou na food festival "Nejlepších dortíků". Její sen se stal skutečností. Vybrali si jí mezi vyvolené, co se toho prestižního festivalu smí účastnit. Její život se ten den změnil. Vyrobila tisíc dortíků, krásně je naaranžovala do stánku na náměstí. Přišlo mnoho lidí, všichni jásali, jak je šikovná, jak nikdy lepší dortíky nejedli. Vše vyprodala, dostala mnoho kontaktů, díky kterým si rozjela další spolupráce. Byla šťastná, její život se změnil, nastartovala hvězdní kariéru cukrářky. A žila šťastně, už navěky. 

A teď tu o Popelce...

Pokud si myslíte, že je účast na kterémkoliv foodfestivalu cestou k úspěchu, kontaktům, zákazníkům, výdělku, mám pro vás možná šokující zprávu: NENÍ! 

Je to téma, o kterém se zatím moc nemluví, novinka naší gastronomické scény. Vlastně, všechny zkušenosti (a bolestivé traumata) jsou novinkou letošního roku, kdy se s trendy food festivaly roztrhl pytel. Zkušenosti jsou různé, ale nejhorší je, že jak už to bývá, o ty trpké se člověk nerad podělí. Není úplně jednoduché uznat, že jste "naletěli", nebo si to blbě spočítali, nebo se účastnili akce, která neměla technické zázemí, marketing, koncept a v podstatě ani hlavu a patu. 

Hned na úvod bych uvedla, že si nemyslím, že jsou všichni organizátoři svině. Znám i poctivé a snaživé. Můžete jim říkat "výjimky potvrzující pravidlo". A aby byl můj článek úplný, ráda bych napsala i o nich, abyste věděli, že takový organizátor existuje a může nastavit laťku těm ostatním "méně šikovným". Taky není pravdou, že za všechno může organizátor. Jako účastník takové akce máte mnoho možností situaci prozkoumat a vyhodnotit. Ano, po válce je každý generál, já vím. Ale věřte tomu, zkušenosti jsou od toho, aby se z nich člověk poučil, a pokud svoji trpkou teď někam jenom zahodíte, příště se vám stane stejná nemilá a opět nepoučná historka "jak jsem prodělal tři výplaty během víkendu". I jako účastník máte možnost položit otázky, zjistit si skutečné údaje o návštěvnosti, být aktivní a připravit se na nejhorší variantu, v nejhorším, vůbec se neúčastnit, to je totiž taky varianta. A mnohdy nejlepší. 


První otázky, které byste si měli položit, ještě před tím, než vás kdokoliv osloví: 


Všechno je vaše vina a odpovědnost. Jak říkají brněnští hipsteři: se s tím smiř!
Ne, neobviňujeme počasí, pořadatele, okolnosti, Ježíška, Velikonočního zajíce, zákazníky, Zemana a uprchlíky. Všechno, co se na tom festivalu stane, bude v očích zákazníka vaší vinou, bude to vaše odpovědnost, zaplatíte za to vy a uděláte ze sebe blbce vy. 
Naopak, všechna sláva a peníze jsou vaše (to tak úplně není pravda, ale trochu to polarizujme, proč ne...). Pokud půjde vše hladce, bude organizace dobrá, lidi spokojení, nabídka široká, infrastruktura a prostředí skvělé, marketing zajímavý a úspěšný, a pokud si u vás zákazníci budou kupovat, máte z toho tržbu, krásný den, spokojené zákazníky, milé lidi na stánku, pohodovou akci, skvělý pocit. Nedělám si srandu, už jsem na takové akci byla. 

Jelikož se všechno odrazí na vás, všechnu nespokojenost hostů si odskáčete přímo vy a finančně na tom můžete ztroskotat čistě a jedině vy, je vaší krutou povinností a odpovědností udělat vše proto, abyste se do této situace nedostali (více, než jednou za život). Pokud pořadatel zvolí blbé datum a právě v ten den bude v Brně deset dalších akcí, budete to vy, kdo nebude mít zákazníky. Pokud pořadatel nepropaguje akci dostatečně, budete to vy, kdo bude stát v hale, kde je více prodejců než zájemců. Pozdě plakat. 

Je možné, že se navzdory všem informacím, snaze a práci akce nevydaří. Máte na to, abyste investované peníze protopili a nebudou vám chybět? Jste připravení říct, že to berete jako reklamu a chcete jen být vidět? Účast na food festivalu je hazard s vysokým rizikem, musíte se připravit na to, že to nemusí klapnout. Že vám to předem nikdo neřekne, to si pište... Ale stát se to může. 

Nenechte si zasadit brouka do hlavy, že musíte být vidět. Existuje mnoho jiných možností, jak vás široká veřejnost pozná a není jedinou variantou vyjít s kůží (a netrvanlivým zbožím v hodnotě třicet tisíc) na trh. "Být vidět", být mezi těmi šťastlivci, co si vyberou do programu food festivalu je obrovská bublina. Nepotřebujete to nutně, a nejste bulvární celebrita, která by byla ráda i za špatnou reklamu. 

Pokud se obáváte, že vás nikdo nepozná, nemějte iluze. I po festivalu se může stát, že vás nikdo nekontaktuje. Už jsme měli akci, kde se veškeré štěstí přidalo na naši stranu a náš stánek měl největší úspěch. I když jsme rozdávali vizitky a měli stovky nadšených a šťastných zákazníků, nikdy, ještě jednou NIKDY se z toho Food Festivalu nikdo neozval, že nás tam potkal a řekl si, že se na nás podívá i v Bistru. Všechny moje kontakty jsem získala prací, referencí od klientů a kamarádů. Nikdy jsem nikoho nepotkala na food festivalu, s kým bych později rozjela cokoliv, nezískala jediného klienta, kontakt, zakázku. 

Uvědomte si, že food festival je o jídle, o zábavě a vy nejste celebrita, která se tam promenáduje, ale bohužel, teď mi to prosím promiňte, obsluha, personál zajišťující službu, tedy jídlo a pití. Je tam tolik stánků, tolik lidí, impulzů, že si návštěvníci nemůžou nikoho zapamatovat. A jinak si můžete všimnout, že nikdo nejde na food festival proto, aby poznával prodejce. Jde se zabavit, chce zažít zajímavý program S PARTNEREM, S RODINOU, ne s vámi. Rodiče hlídají své děti a čelí náporu ratolestí koupit půlku areálu, kličkují s kočárkem a snaží se rodinku držet pohromadě. Hledají zboží, které jejich dítě uspokojí a místo, kde si můžou sednou. Lidi se baví mezi sebou. I když někdo vizitky sbírá, nemějte iluze, ty skončí v kabelce a pak po měsíci v koši. To, že se usmíváte, že se lidem věnujete, že jim povykládáte, co a proč děláte, není nic neobvyklého a zajímavého, je to absolutní základ. Nestanete se tím nesmrtelným a bohužel, toho zákazníka si pro svůj podnik, projekt nezískáte. Jasně, že je vaše jídlo dobré. A stejně dobré jídlo dalších padesáti stánkařů. 
Pravděpodobnost, že někoho oslníte svým šarmem, kuchařským umem, roztomilou zástěrou a gastronomickým orgasmem, je stejně velká, jako potkat velkou lásku ve čtyři ráno po šestém panáku v nočním klubu. Vlastně, takové lidi znám, takže oprava, je ještě menší. Přirovnala bych to spíš k loterii. Byť na tu lidi taky sází...

Takže zachovejte chladnou hlavu. Nemusíte být vidět. Můžete být vidět jinak (o tom někdy jindy).

První otázky, které byste si měli položit, pokud vás někdo osloví: 


KDO akci pořádá?
Google: IČO, název firmy, profil firmy, jak dlouho působí na trhu, kolik podobných akcí již pořádali, fotky. 
Chcete hrát bezpečně? Pokud někdo ještě nic nepořádal, velice si rozmyslete, zda do toho jít. Za mě ne. Myslíte, že člověk, který v životě neprodával, nezajišťoval velký catering, umí zajistit technické zázemí, marketing, zábavu, parkování, infrastrukturu? 
V případě opakovaných akcí si zjistěte reakce lidí. Líbilo se jim tam, nebo měli výhrady? To, že se minulý rok jedné akce účastnilo X lidí, neznamená, že to bude stejné. Pokud měla akce špatný průběh, spíš naopak. Pokud se některé trhy pořádají pravidelně, běžte na ty trhy osobně a podívejte se, jak to tam vypadá. Hodnoťte akci jako zákazník, líbí se vám tam? Zastavte se a zamyslete se, zda je kam si sednout, zda byste si tady něco koupili. A jaké zboží tady chybí? 

S kým komunikujete? S brigádnicí, asistentkou? Jsou odpovědi adekvátní, závazné, PÍSEMNÉ, dostatečně rychlé? 

Kontaktujte další účastníky minulých ročníků, ověřte si firmu, zda jsou féroví a solidní, poptejte se na organizaci festivalů, jaká je s firmou komunikace. 

O konkrétní akci: 
Osloví se tam moje cílová skupina? 
Obrovskou chybou je, že si lidi myslí, že cílovou skupinou jídla jsou lidské bytosti obecné. Vaše jídlo nemusí chtít každý, kdo se tam objeví. 

Technické parametry z hlediska zákazníků: 
Záchody, umyvadla, hezké a příjemné posezení, v ideálním světě zastřešené proti slunku i dešti, plánek stánků v areálů, informační cedule na místě.

Marketing: 
Informace hostů o sortimentu, představení účastníků a konceptu. Časté a včasné poskytování informací, odpověď na dotazy zájemců. U FB akcí většího řádu je zajímavé zkoumat, zda se objevují dotazy, jak rychle a jak na ně pořadatel odpovídá. 

Mailing:
Ověřte, zda vás v infomejlu opravdu uvedou, kolik lidí ten email obdrží, zda se o vás zákazníci dozví, co považujete za důležité. 

Návštěvnost:
Tady bych důrazně upozornila, že předpokládaná návštěvnost není svaté písmo. To, že se na událost přihlásí na FB tisíce lidí, že je to zajímá, nic neznamená. Není to vůbec číslo, které by o návštěvnosti vypovídalo. Toto číslo znamená, že obrázek nebo titulek události daného člověk zaujal a kliknul na událost, ale to je asi tak všechno. Není to závazné a navíc, neznám nikoho, kdo by svoje "potvrzené" události na FB prohlížel a už vůbec neznám nikoho, kdo by se v den události odhlásil, když zjistí, že se mu tam nechce. Zapomeňte na parametry z FB, neřešte, nic neznamenají. Už jsme pořádali akci, o kterou mělo zájem 500 lidí a akce se nakonec nekonala (potvrzení rezervací již neproběhlo). Jediné směrodatné číslo, které vám může cokoliv naznačit, je počet prodaných vstupenek v předprodeji. Prodaných, ne plánovaných. Pokud vám pořadatel sdělí, že je plánovaná účast deset tisíc, nic to neznamená. Já taky několikrát v životě plánovala shodit deset kilo. Tolik o plánech... 

Technické parametry z hlediska účastníků: 
Voda, elektřina jsou základ. Stánky, parkování, přístupnost, 

Vybírá se vstupné? Co za vstupné hosté dostanou?

Moje zkušenosti:
Mám zkušenosti s velmi dobře organizovanou akcí, kde se organizátor snažil sehnat tolik prodejců, a se sortimentem, aby si nekonkurovali. Během akce se několikrát stavil na stánku, zda máme vše, zda je vše v pořádku, zda funguje přípojka, zda jsme spokojení. Jejich odhady byli správné, my se mohli krásně připravit, byť to taky bylo obrovská práce, ale měla smysl.

Mám bohužel taky zkušenost, vlastní i od kolegů, že se může mnoho věcí zvrtnout:
Organizátor nemá tušení, jak se taková akce řeší, dělá to poprvé.
Nedostanete se do infoemailu, byť vám to bylo slíbeno a i když jste jediný stánek s jídlem, všichni si jídlo zajistí, protože předchozí ročníky taky neměli jinou možnost (závody, festivaly, školení...).
Předpokládaný počet účastníků je několik tisíc, na akci se dostaví jen deset procent.
Návštěvníci odmítají na akci vstoupit, když zjistí, že je vstup zpoplatněný.
Chybí posezení, není dost místa na to, aby se člověk příjemně prošel, zázemí je špinavé.
Dle plánu stánků jste na lukrativním začátku uličky, v reálu zjistíte, že na vás kvůli stromům a keře není vůbec vidět.
Může se stát, že si konkurujete s ostatními prodejci stejným sortimentem, úplně zbytečně.
Je nepříjemné, když je příliš horko a nikde není stín, nebo když začne pršet a není se kam schovat.
Taky je hodně blbý, když se ve stejný termín koná několik zajímavých akcí.
Na akcích, které se zaměřují na ochutnávání a poznávání nových chutí, je mnohdy vytknuto, že by měli prodejci dbát na menší porce.
Sláva některých událostí klesá, byť to pořadatelé neradi uznávají. Co bylo, už nebude. Pamatujete, když byl Stavební veletrh v celém areálu BVV? Dnes už se jedná pouze o jeden pavilon. Návštěvnost minulých let nemusí nic znamenat. Prodejci z Gran Prix si taky stěžují, už to není tak obří událost, jak kdysi. Nenechte se zmást zvučným heslem a nadšením organizátorů.

Na závěr:

Food festivaly jsou skvělé, pestré, zajímavé. Můžou být dobře zorganizované, s dobrým zázemím. Můžou být výdělečné, příjemné, úspěšné.

Pokaždé si ale musíte uvědomit, že jdete do obrovského rizika. Investujete s neurčitou návratností. Suroviny znovu nepoužijete, za stánek musíte zaplatit předem, brigádníkům musíte zaplatit i v případě, že si nevyděláte ani korunu. Je velmi snadné během chvilky utratit na přípravy několik desítek tisíc a návratnost nastane až v momentě, kdy se vám před stánkem tvoří fronta. Zvažte, s kým budete spolupracovat, které akce vám opravdu za to stojí a které jsou pro vás příliš velké nebo nejisté. Ptejte se, požadujte informace a v případě opakujících se akcí zjistěte všechny možné okolnosti. Pořadatelé mají plnou hlavu práce s organizací, a netvrdím, že nic nedělají. Některé akce vyžadují práce několik měsíců dopředu. Sestavit program, vyřídit mnoho povolení, komunikovat, sehnat finance, zajistit technické zázemí, zajistit dobrý marketing je mnoho práce. Na co nemyslí pořadatel, musíte myslet vy, sami za sebe. Mnoho pořadatelů s účastníky komunikuje a v případě chyb do další akce průběh vyladí, vady odstraní. Dosáhnout dokonalosti na těchto akcích je téměř nemožné, ale snaha zlepšit se vždy vítá. Dobrou zprávou je, že když víte, co vše si předem ověřit, vaše riziko se snižuje a můžete se věnovat akcím, které za to opravdu stojí. 


No comments:

Post a Comment