Dlouho jsem si říkala, že se k tomuto
tématu nechci vyjadřovat. Odzvoní to, jako rozvod Angeliny a Brada. Snad.
Jednou. Doufám. Dnes byt teda den D. Co se změnilo?
Nic. Představte si, slunce ráno
vstalo (sice podstatně později, než já), a taky zapadlo (kvůli tomuto článku
podstatně dříve, než já do postele s dobrou knížkou).
V čem se lišil můj den
30.11. a 1.12.? V ničem. Dělám svoji práci, jsem ráda, že se vše povedlo
dle plánu. A pak jsem si stejně sedla a sepsala, co si tom celém EET myslím.
Co mi na EET vadí?
Že to je buzerace. Že to je
generátor obrovské bubliny populismu. Že se z toho stal nástroj propagandy. Už jsem
se musela smířit s tím, že mé práci rozumí každý, kdo umí zalít pytlík
čaje horkou vodu. Česká republika se stala zemí deseti milionu provozních,
manažerů, kuchařů, účetních a právníků specializovaných na gastronomii.
EET geniálně plní svůj účel.
Poštve mezi sebou určité vrstvy, rozděluje lidi na podnikatele, co KRADOU A
NEODVÁDÍ DANĚ, a na nepodnikatele, co MAKAJÍ A ODVÁDÍ DANĚ. Populisté rádi
vytváří umělé problémy. Rádi vidí, jak lidi dobrovolně volí svoji stranu se
svojí pravdou, a na tu druhou nadávají. Je to nesmírně jednoduché, stačí už jen
z vrchu koukat, než se ty dvě strany zabaví mezi sebou, a nahoře se
dělá, co chce. Smekám před genialitou tohoto plánu. Hospodská činnost je
opravdu natolik známá všem, že bylo jednoduché do ní zapojit každého. Nikdo si
netroufá rozvážně říct „víte, já tomu nerozumím, tak bych se k tomu nerad
vyjádřil.“ Naopak! Všichni ví, jak to je. A můžete si vybrat: Jste chudinka šikanovaný
provozovatel podniku, nebo nepodnikající osoba, která konečně ucítí trochu
spravedlnosti vůči tem loupežníkům (aka chudinkám).
A teď se to hrne z každé strany,
samozřejmě přes lupu, vyšperkováno, jak z bulváru.
Titulky hlásí zavírání,
šikanování, navýšení provozních nákladů, potřebu zajistit další personál,
potřebu pořídit si zařízení o několika desítek tisíc korun, totalitní režim,
prostě tragédie, drama, krev a slzy, jak když Anna Karenina skáče pod vlak.
Na druhé straně si počtu, jak je
to dobře, protože se v pohostinství krade, mizí tam triliardy, nikdo
neplatí daně, všichni šidí. Pění závist, ti podnikatelé se vysmívají lidem, co
makají, holýma rukama (!), kupují těžká auta a lehké ženy, dovolenou na Bali každý
prodloužený víkend.
Kde je pravda? Uprostřed. A kam
se přidám? Nikam. Odmítám se stavět do role šikanované chudinky, Bali bude, příští rok, po třech letech. Dělám svoji práci, snažím se
fungovat co nejlépe, dělám taky rukama, musím používat i hlavu. Dělám to pro sebe, protože to
byl můj vysněný obor. A nenechám si ho pokazit, jen aby si na tom někdo postavil
politickou kariéru. Kvůli nějakému systému už vůbec ne…
Proč jsem za EET ráda?
Rozhráblo mnoho nepříjemných
otázek, o kterých se nemluví.
Že tady za posledních x desítek
let vznikl takový folklór „s papírem nebo bez“. Já jsem za tu dobu tahala
kačera, takže to není moje práce. A nemůžu říct, že by se mi to líbilo.
Víte, co je „s papírem nebo bez“?
Otázka, která rozhodne cenu služby. Tlačí tedy na poskytovatele, ať už je to
automechanik nebo kuchař, aby nabídl tu lepší cenu. Až na to, že se automechanik
zeptá a přenechává odpovědnost na zákazníkovi. Hospodští se neptali. Chtěli
zřejmě nabídnout všichni nejlepší cenu, já nevím, já u toho nebyla, říkám,
tahala jsem toho kačera.
Ať už to bylo jakkoliv, ceny
služeb pokrývaly suroviny, provozní náklady (nájem, plyn, voda, elektřina),
mzdu personálu a zisk. A když to bylo „bez papíru“, tak cena pokrmu
neobsahovala DPH. Je to nesmírně jednoduché.
A staví vás to jako majitele
podniku nebo taky výrobce produktů do nepohodlné pozice: šidit nebo navýšit? Co
byste dělali vy? Znám spoustu výrobců i majitelů podniků, kteří se rozhodli jít
tou poctivou cestou. Víte, jak rozčarující může být prodávat svůj produkt dráž,
když vy víte, že vaše konkurence třeba nehraje dle pravidel? Že vlastně mnoho a
mnoho představitelů vaší konkurence nehraje fair. Ale to vás přece neomlouvá,
odpovědnost je vaše… Víte, jaký je rozdíl mezi tím, když fungujete se vším
legálně (máte schválenou provozovnu, živnost, vše dle předpisů, přiznáváte
každou korunu), nebo když ne (vyrábíte doma, bez živnosti, bez faktury)? Dost
velký. Otázka financí v gastronomii byla tedy i doteď celkem nepříjemná.
A do toho si teď stát řekl, a
dost. Přichází volby, chce to prostě nějaké téma, nejlépe takové, ke kterému se
může vyjádřit každý. A pánové ve sněmovně od sousedů slyšeli, že je EET pecka
plán.
Je to hnusné téma, citlivé, týká
se totiž mnoho profesí, nejen gastronomii. „Bez papíru“ fungovalo x desítek
let. Všichni byli spokojení. Zákazníci s cenou, hospodští s absencí buzerace.
A teď to končí. Stát chce z každé koruny, která proteče každou hospodou, daň.
V tomto případě je asi úplně jedno, kdo tuto situaci zavinil. Otázka je, jak se dostaneme tam, kde každý účastník hry hraje dle stejných pravidel, a kdo tu daň zaplatí.
Přijde vám rozumné řešení
podepisovat petice? Protestovat, bojkotovat, nadávat, dělat ze sebe chudinku,
která spadla do nějakého režimu, naučila se v tom chodit, a teď bác, musí
něco změnit? Mně teda fakt ne. Nehledě na to, že se tímto přístupem člověk
opravdu přiznává, že je v gastronomii „šero“.
Nebo vám přijde rozumné jásat, že
se konečně vybere více daní od hospod? Fandíte totiž tomu, že za službu budete muset zaplatit více.
Daň zaplatí jak hosté, tak
hospodští. Tedy obě strany. Ať už jste ve skupině mafiánských loupežníků, nebo
poctivých zaměstnanců, obě strany za tento nový systém zaplatí. Bylo by teda
dobré si uvědomit, je jedno, zda EET podporujete nebo bojkotujete, určitě se
vaší peněženky dotkne. Hospody budou muset zvednout ceny. Veškerou tíhu na
zákazníka ze dne na den přehodit nejde, takže si do kapsy šáhnou i majitelé,
nebojte.
Kolik ta sranda opravdu stojí?
Mně stála pokladna asi 35 000 Kč. Je pravda, že jsem si ji pořizovala v době,
kdy se levnější řešení pro malé podniky ještě neposkytovalo. Já jsem pokladnu
chtěla i v případě, že by se EET nakonec nezavedlo. Jinak bych za ni
nezaplatila hodnotu dovolené na Bali.
Zda je k tomu potřeba další
personál? Blbost.
Zda je provoz těžší,
komplikovanější, delší? První měsíc jsem na pokladnu nadávala. Pak si na ni
zvykla, a když vypadla, tak to bylo hodně nepříjemné. Tak teď nevím. Taky
nejsem až tak mladý ročník, abych fandila každé nové technologii, ale opravdu
musím uznat, že pokladna má smysl i pro samotný podnik. Že se mi do pokladny
může někdo podívat… víte, finanční úřad měl i dříve možnost provádět kontrolu
tržeb. Teď si vás k tomu nepovolají, mrknou se bez vás. Že vás může
zákazník nahlásit, pokud mu nevydáte účtenku? A dříve nemohl? Co se doopravdy změní?
Není v tom o nic více šikany a buzerace, jako dříve.
Zda mně štve, že musím platit
internet? Jsme v Brně, pokud nemáte wifi pro hosty, je to jako nemít
teplou tekoucí vodu.
Co si myslím, co to přinese?
Zvýšení cen, nutnost naučit se
kalkulovat, mít pohotový pořádek v účetnictví, zavedení nových procesů v účetnictví
v hospodách.
Zda se budou hospody hromadně zavírat?
Ukáže čas. Nevím. Jsem taky zvědavá, jak se s tím podniky poperou.
Proč ale EET nefandím, a byla bych
ráda, kdyby se zrušilo?
Už teď se diskutuje o výjimkách,
speciálních případech, zjednodušené evidenci. Tak jako buďto zavedeme něco, co
platí pro všechny, nebo nezavedeme nic. Je úplně jedno, zda jsem měla možnost
rozhodnout se, zda mám vyšší ceny (a konkurenční nevýhodu), ale nešidím, nebo
nižší ceny, ale dělám si účetnictví, jak „se to v hostinské činnosti běžně
dělá“. Jaký je v tom rozdíl, když budou podniky, na které se EET vztahuje, a takové, které podléhají výjimce. Tak to je skvělé, že se zavede pravidlo, a pak hned
výjimky. Buď všichni, nebo nikdo. To zní fair.
Byla bych ráda za zrušení, ovšem celé diskuse, se vším všudy. Protože mně opravdu uráží, že si
někdo myslí, že vás živnost v pohostinství dělá automaticky lhářem, podvodníkem.
Pracuji hodně a tvrdě. Opravdu makám na tom, abych dělala něco smysluplného,
aby to bylo co nejlepší. Kdo si to nezkusil, nemá tušení, co to je fyzické i
psychické práce, otevřít si vlastní podnik. Nestěžuji si, já to prostě opravdu
miluji, a cítím se nesmírně šťastná, že se mi to povedlo. Chodím do práce s radostí,
užívám si práce, lidí, celého dne. Nevyměnila bych to za svoje staré jisté
kancelářské místo. Myslím, že by si se mnou tento pocit spokojenosti mnoho lidí
ihned vyměnilo. Ale opravdu mně raní, když si někdo myslí, že vstávám 5:30
proto, abych toho stihla nakradnout více. Já si svoje úkoly a překážky řeším
sama, a myslím, že se mi to daří celkem dobře. Už jsem se odnaučila ukazovat
prstem na každého kolem sebe, hledat viníka a obviňovat svět za to, že se věci
nemají tak, jak by se mi to líbilo. Já nevolám do sněmovny, ať řeší moje
problémy, že budou zákazníci naštvaní, protože jsem ráno típala budík, teď
nestíhám a bylo by potřeba fakt máknout, jinak nebude oběd na čas. Tak ať si
pánové laskavě taky odpustí, aby ukazovali na mně a na ostatní majitele
podniků, že ve státní kase není dost peněz, a to je MOJE vina. Čas ukáže, ale
domnívám se, že se z daní vybraných díky EET nezlepší životní úroveň jen
tak ze dne na den.
Že se jedná o frašku a výsměch,
dokazuje i samotná vyhláška, ihned na začátku:
„EET nepodléhají: státní sektor,
bankovnictví, pojišťovnictví“.
Jako to zní přece logicky, tam
přece žádné peníze nejsou, to je v podstatě samá neziskovka…
A trochu konspirační teorie: Co
se týče dat z EET, taky si myslím, že to je obrovský tržní průzkum, klidně
použitelný ve svůj prospěch. Je velmi nepravděpodobné, aby se takové množství
dat z oblasti gastronomie nepoužilo za účelem zvýšení zisku.
Na závěr...
Ráda bych viděla v gastronomii
stejné podmínky, pro všechny. Nesmírně ráda bych viděla, že nemusím konkurovat
podnikům, které se kontroly nebojí, tím pádem se nebojí okatého šizení. Byla
bych šťastná, kdybych viděla, že poctivost v podnikání není bitá
konkurenční nevýhodou. Taky bych byla ráda, kdybychom si mohli říct nahlas, že
nás nesmírně mrzí, když musíme z našich tržeb odvádět větší náklady než
ten, kdo se nebojí. A to se netýká jen daní, jsou to i další náklady třeba na oficiální živnost, na schválenou provozovnu, na hygienické předpisy, atd. A tohle slibuje EET, stejné podnikatelské podmínky, osvěžení
finanční stránky biznisu v pohostinství. Že zmizí podniky, subjekty, které ve své cenotvorbě nemají započítané daně, nemají ani živnost nebo schválenou provozovnu. Tak trochu utopie, ale bylo by to
hezké. Vydělat si tolik, ať nemusíte řešit, zda přiznáte, nepřiznáte všechno,
zaplatit prostě všechny náklady a ještě si z toho příjemně žít. EET
slibuje, že likviduje velmi nepoctivé subjekty, které ceny sráží dolu, a tím pádem
zhoršují podmínky těm poctivým.
Je to sice hezká teorie. Ale
nevěřím tomu, že za neúspěch v podnikání může jen a jen konkurence, která má nižší ceny. Díky bohu již dávněji vznikla vrstva, která si za kvalitu a
poctivost je ochotna i zaplatit. Kdo se udržel dříve, udrží se i teď, komu to
skřípalo dříve, ten bude nucen skončit. Pokud to je kvůli EET, tak se nedá nic
dělat.
Nevěřím tedy tomu, že by mi
zavření některé restaurace pomohlo, že bych měla více klientů nebo díky zvýšení
cen volnější ruku v cenotvorbě. Nevěřím na konkurenci, neřešila jsem ji
ani dříve, jestli se tedy nějaká někde rozhodne zavřít, taky se mně to
nedotkne. Nedokážu se tedy přidat k fanouškům EET, kteří očekávají
evropské ceny a blaho pro restaurace, které zavedení EET zvládnou. Ale nechám
se mile překvapit.
Co bych si ale hrozně přála,
abychom si uvědomili, že si nejde přát, aby se v gastronomii něco
nezměnilo. Ruku na srdce, kolik z vás, majitelů mělo papíry, účetnictví
před EET v pořádku? Kolik z vás mělo přesný přehled tržeb, přesné kalkulace,
představu o tom, z čeho se tvoří ztráta, a z čeho plyne zisk? Kde by
šlo ušetřit a kde by se dalo více vydělat. Kolik majitelů si vede přesné
ztráty, ekonomickou analýzu, finanční plán? A kolik podniků funguje stylem, že
jsou v pokladně nějaké peníze, tak to je asi nějak v pohodě? Kolik
podniků neví, kde jim tečou prachy, na čem by šlo ušetřit, na které svoje
činnosti by šlo více vydělat, a které jsou úplně zbytečné, ztrátové, a dotované těmi úspěšnými činnostmi?
Neříkám, že je zavedení EET nejlepším způsobem, jak tyto otázky řešit, ale když
nic jiného, spousta podniků si udělalo obrovskou finanční revizi, zda vůbec EET
zvládne. Já taky. Ano, příprava na EET nezačala včera, kdy jsem si
nainstalovala certifikát do pokladny, ale rok a půl zpátky, kdy jsem si začala
dělat finanční analýzu a rozhodla se, že podnik bude funkční, i za předpokladu,
že se EET opravdu zavede. A jsem za to na sebe moc hrdá, dalo mi to nemálo
práce a koumání. A jsem si jistá, že je mnoho podniků, které postupovali
podobně. Nehráli si na šikanované oběti, které EET neúprosně zlikviduje, ani na
hrdiny, co změnu odmítají. Prostě se rozhodli, že svůj podnik upraví tak,
abychom se s dobou „s papírem nebo bez“ mohli rozloučit. A nejsmutnější
je, že tyto šikovní podnikatelé mlčí, pracují, nic neříkají, protože se stydí.
Stydí se za ty, co by rádi nadále žili ve svém finančním chaosu a šeru, a stydí
se za to, že kdyby náhodou prozradili, že jim finanční analýza v mnoha věcech
pomohla, možná by je považovali za fanoušky Babiše.
Existuje i jiná cesta. Odmítám
brečet proto, že se mi finanční úřad ode dneška může podívat do pokladny. To
jsem na svoje podnikání a svoji práci mnohem více hrdá, než abych kvůli takové
blbosti dělala ze sebe oběť. Ale odmítám se taky účastnit jásání, jak EET udělá
na trhu pořádek. Neudělá. Udělalo zmatek, a odvrátilo pozornost od mnohem
závažnějších věcí. Možná by si ale pánové ve sněmovně mohli zavést vlastní EET.
Aspoň mezi sebou, jen tak pro srandu.
Opravdu věřím, že medializovaní fám a polopravd kolem EET skončí. Třeba v lednu. A když ne, tak se nedá nic dělat, já mám co dělat i mimo to, abych se rozhodovala, na kterou stranu se přidat. Budu si hrát vlastní hru, jak doteď.
No comments:
Post a Comment