Friday, 30 December 2016

Elizabeth Gilbert: Big Magic (Creative living beyond fear)



Představte si, že máte obrovský sen. Chcete založit kapelu, natočit film, napsat román. Chcete se stát tanečnicí, malířem, kuchařem. Chcete navrhovat nejnovější modely aut, stát se skladatelem filmové hudby. Chcete založit školku, otevřít kavárnu, nalézt lék proti rakovině. Koupit krásný loftový byt, mít zahradu, odstěhovat se na farmu. Vyberte si. Co chcete vy? (Prozradím vám, já chci ten loft, zahradu, román a stát se uznávaným kuchařem. Netroškaříme...)

Ať už je to cokoliv, všichni máme něco, po čem toužíme. Občas to může být něco obrovského, mimořádného. Něco, co děláte, a při tom zapomenete jíst. Kdyby mi někdo v pěti letech řekl, že je něco, kvůli čemu zapomenu jíst, vysměji si mu :) Existují činnosti, sny, kvůli kterým zapomenete na čas, na vše kolem. Naplňují vás, posouvají vás dál, probouzí další a další naděje, že se můžou splnit.

Zní to přehnaně romanticky, jako kdyby to existovalo pouze v pohádkách. Jako kdyby splněný životní sen patřil jen hrstce vyvoleným. Říká se, že pro takové sny musíte dělat mimořádné věci. Domníváme se, že kvůli takovým snem musíme obětovat mnoho, někdy až vše! Ale to je nic oproti tomu, co naplněním snů získáme, říká se...

Na druhé straně, máme tady tu svoji realitu. Povinnosti, ať už práci nebo školu. Rodinu, společnost, hmotné a nehmotné závazky. Každodenní život je vyšperkovaný radostnými okamžiky, jako jsou třeba budík, práce, účtenky, emaily, povinnosti, odpovědnost, čas, termíny, právo a předpisy všeho druhu. A tyto věci opravdu existují, nejsou to jen zdánlivé překážky. Žádná kreativní práce nezačíná větou křičenou v extázi „a teď naplníme pračku!“ nebo „kde je ten vysavač!“ popřípadě „už se tak těším na poštu, yeah!“

Takže, jsou dva světy. Ten jeden, ve kterém si připadáte, jako v muzikálu. Ráno vstanete, procházíte se do práce. Do své vysněné práce. Kde musíte zvládnout jediný úkol. A ten úkol vás naplňuje vzrušením, je to přece váš velký sen, a dnes budete dělat něco velkého. Hned si uvědomíte, že si musíte zazpívat, abyste ze sebe všechny emoce dostali!

A je ten druhý. Ráno vstanete. Na budík, který zvoní o dvě hodiny dříve, než byste si to představovali. Jdete do práce, a teď si můžete zvolit, zda je pro vás přeplněné MHD nebo ranní kolona lepší metaforou pro otrávenou cestu do práce. Čeká vás hromada úkolů, ani u jednoho necítíte nadšení, u některých ovšem máte pocit, že ještě chvilku, týden-dva počkají.

Ten první „Disneyland“ od toho šedého světa odděluje ohromná zeď. A máte pocit, že si musíte striktně vybrat. Buď Disneyland. Tam se děje vše, co byste chtěli dělat. Tam se skládají ty písničky, píšou romány, je to svět kreativity. V hlavě se vám denně rozsvěcují ty nejlepší nápady, randíte s Múzou obden! Ale, ty účtenky za vás nikdo neřeší. Nemáte rodinu, nemáte jistoty. Nebo můžete žít na druhé straně zdi, tam v té šedi, kde máte životní jistoty, ať už to znamená cokoliv, ale ta každodenní rutina ve vás zabíjí jiskru, prostě nemáte šanci tvořit, žít svůj sen.

Nebylo by fajn, kdyby existovala zlatá střední cesta? Způsob, jak se věnovat tomu, co máte nejradši, ale mýt i jistý příjem, střechu nad hlavou, pevné vztahy, emoční a finanční jistotu? A co když nejste první, kdo má takové myšlenky? Nerozzlobí se vaše Múza, že za ní neobětujete všechno?  A kdy budete pracovat, když občas utečete, a budete se věnovat tomu, co vás naplňuje? Jde to vůbec?

Jsem velkým odpůrcem „Follow your passion!“ a mám mimořádně znuděný výraz pro oddanost a víru ve Vesmír, Vyšší síly, Karmu a spol. Jasně, stačí věřit, vykašli se na všechno, přestaň chodit do práce, nevěnuj se kamarádům ani rodině, prostě se úplně oddej svému poslání (to výš, že jo…), a Vesmír, Vyšší síly a Karma za tebe vše zařídí. A pokud to tak nedopadne, prostě si nevěřil dost silně. Nebo to nebyl tvůj osud.

Žijeme ve světě startupu, projektů, velmi rychle objevených (a padajících) hvězd. Slyšíme zprávy o tom, jak stačí dobrý nápad, špetka štěstí, a perpetum mobile na peníze nelze zastavit. Statistiky ovšem říkají, že valná část startupů zanikne. Mnoho talentovaných zpěváků neuspěje. Kdyby všichni, co mají talent, uspěli, potřebovali by samostatný stát, a tam by si zpívali od rána do večera. Následovat svoji vášeň bezhlavě představuje velké riziko, a nese s sebou značnou šanci neuspět. Stojí to za to?

Neúspěchu se bojíme, a volíme proto jistotu, nedáme svému snu ani nejmenší šanci. Nebo když máme pocit, že si to můžeme dovolit, necháme se zlákat vášní a obětujeme pro svůj ideál vše.

Pravdou je, že ani jeden z těch světů není zdravý. Opravdu věřím, že kreativní život dělá člověka šťastnějším. Pokud se věnujete tomu, co vás naplňuje, jste spokojenější, a ano, věřím tomu, že z vás díky tomu může být lepší člověk, což této planetě nikdy neuškodí. A taky věřím, že frustrace udupaných snů může ovlivnit celý život, způsobit hořkost, nespokojenost, neštěstí. Ovšem na drama nevěřím. Nemyslím si, že proto, abyste uspěli, musíte být troskou, samotářským bláznem, nešťastným v lásce, bez peněz, bez kamarádů, bez domova. Ať už chcete podniknout cokoliv, pokud to po vás chce obětovat všechno, je to příliš vysoká cena a nezdravé spojení. 

Pokud si na toto téma chcete přečíst krásnou knížku, doporučuji Big Magic (podtitul Creative living beyond fear) od Elizabeth Gilbert.

Je to zajímavá úvaha o tom, jak žít kreativní život, věnovat se tomu, co vás baví, naplňuje, co vám připadá jako smysluplné, ale zůstat pevně na zemi. Žádné emotivní povzbuzení, jak byste měli všechno změnit a udělat pro svůj sen všechno. Je to prostě návod, jak začít uvažovat, abyste z obou světů čerpali to nejlepší. Můžete mít emoční, finanční, rodinné, materiální jistoty, a přitom psát knihy. Žít kreativně není luxus, který si může dovolit jen několik z nás. Ano, odhodit zaměstnání a neřešit, z čeho budu žít dále, vyhodit svoje vzdělání, to si jen tak někdo nedovolí. Ale kreativní život není skok z letadla bez padáku.
Několik myšlenek, které mě osobně zaujaly:

Nechovejte se ke svému dílu jako k děťátku. Knížka, kterou jste napsali, není dítě, podnikání, které jste rozjeli, není dítě. Co vytváříte, není vaše dítě. Je to vaše práce, a přistupujte k ní takto. Pokud se ke své práci příliš emočně přivážete, jen té práci škodíte. Bude těžké přijmout, že někdo vaše dítě kritizuje, že se někomu vaše dítě nelíbí, že by někdo vaše dítě chtěl koupit, ale v jiné podobě, a chtěl by po vás vaše dítě předělat.

Nenásledujte svoji vášeň za každou cenu. Věci z vášně jsou mizivé, rychlé vzplanutí nevydrží dlouho. Dobré nápady, pěkné projekty vznikají i z drobných myšlenek, rozvinutých pomalu, s odstupem, po částech, v klidu. Nenechte se zmást velkým emočním procítěním, mnohdy se stává, že takové nápady prostě vyšumí, jak letní lásky, a nezůstane po nich nic. A je to v pořádku, některé myšlenky jsou třeba špatné, nebo se vám prostě do života nehodí. Pokud se vám to stane, naučte se rozeznat opravdovou kreativní vlnu. Právě odstup a trochu soudnosti vám pomůže uvidět dobré nápady a projekty, které na dveře nebuší, pouze se kolem vás potulují a tiše prosí o slovo.

Zahodit vše a žít pro svůj sen je hloupé. Není vůbec nic špatného na tom, abyste si vytvořili pevné a pohodlné finanční, emoční, rodinné zázemí, a věnovali se tomu, co vás nejvíce baví, ze začátku třeba ve volném času. 

Věnujte svým projektům čas, jako vášnivému vztahu. Neřešte, zda máte jen půl hodinky, nevymlouvejte se, že nežijete pro svůj SEN 24/7. Pokud svůj nápad opravdu milujete, oceníte i patnáct minut, které mu můžete věnovat. Můžete být se svým nápadem vášnivý milenci, kteří naplno využijí i patnáct minut. 

Bolest kreativitu nepodporuje. Utrpení, sebelítost, vyhledávání negativních emocí, podporování traumat a závislostí kreativitu zabíjí. Slouží jako omluva pro slabý charakter, aby se neomluvil, že je bezohledný, sobecký, protože si myslí, že ho to, že něco vytvořil, omlouvá. Mnoho lidí si myslí, že trpkost a depresivní stavy tvorbě pomáhají, ale není to pravda.


Pro mě byla tato kniha příjemným povzbuzením. Pokud potřebujete podporu, máte strach něco podniknout, připadá vám to těžké, hloupé, příliš riskantní, nebo si myslíte, že na to nemáte, ujel vám vlak, nemáte dost zkušeností, známostí, talentu, štěstí, nebo pro to jen nejste ochotni vše obětovat, tato knížka vám přinejmenším ukáže jiný pohled na kreativní život, přízemní a bezpečný způsob, jak v sobě najít talent a odhodlání pro naše sny. 


No comments:

Post a Comment